Je pravdou, že naprostá většina z nás je přesvědčena, že historie je něco absolutně neměnného. Přeci jen, tyto věci se již staly a nelze je žádným způsobem změnit. Přesto podle mínění některých lidí k přepisování historie dochází. Z jakého důvodu?
Jedním z nich je odstraňování soch a památníků osobám, na které se historie dnes dívá kritičtějším okem než dříve. Typickým příkladem může být odstranění sochy Kryštofa Kolumba v Americe nebo památníků po sovětských vojácích u nás. Mnozí to berou tak, že chceme, aby se na tyto postavy zapomnělo, nebo aby se snížil jejich význam a lidé tak na ně pomalu zapomněli.
Dále je to otázka toho, jak se o jednotlivých postavách mluví. Zatímco dříve na ně bylo hleděno jako na ty kladné, dnes se na ně díváme v poněkud kritičtějším světle. Zde se můžeme podívat například na husity. Ti byli prakticky po celou naši historii považováni za hrdiny, avšak dnes se začíná mluvit o tom, že až tak skvělí nebyli. Mluví se například o plenění a vraždění, o vypalování kostelů nemluvě. Jistě, zodpovědná byla především radikálnější větev.
Nejde však jen o historické postavy, nýbrž i o události samotné, jako je třeba objevení Ameriky. Asi všichni jsme se učili, že za její objev je zodpovědný Kryštof Kolumbus. Dnes se však začínáme učit, že zdaleka nebyl první. Podle nejnovějších výzkumů jej předběhli například Vikingové. Přesto je správné říkat, že ji objevil pro náš moderní svět.
Je však otázkou, zda je něco takového správné. Můžeme skutečně takto upravovat historii? Můžeme, pokud si uvědomíme, že se nemění historie samotná, nýbrž především to, co o ní víme. Ovšem nemusí se to dít pouze na základě nových informací. Zde je příkladem popírání holocaustu, ke kterému začíná docházet stále častěji.
Proto je potřeba změny dělat vždy pouze na základě relevantních informací a ověřených faktů, nikoliv pocitů. Jen tak budeme mít jistotu, že to, co o historii víme, je v souladu s tím, co o ní skutečně víme.